Ve dnech 15. – 16. 5. 1999 se uskutečnil druhý víkend závodů s modely Tamiya. Jelo se na trati, která je pozoruhodná tím, že má výškový rozdíl asi 30cm. Start je tedy do kopce v obou směrech. V každém případě modely skáčí do dálky od jednoho do dvou metrů. Trať je natřena asi gumoasfaltem a ať se člověk snaží jak chce, v každé zatáčce model sedí jinak. Proti loňsku se už pravidelně jezdí měřený trénink. Tentokrát byli závodníci rozděleni do skupin podle výsledků z předchozího závodu v Blansku. V měřeném tréninku mají ”piloti” pět minut na to zajet co nejlepší čas na jedno kolo a to určuje pořadí do startu první jízdy. Tentokrát počasí ukázalo svou temnější stránku. Nejvhodnější podmínky pro ježdění byly v pátek. V sobotu se valily mraky a uprostřed jízdy formulí začaly padat kroupy a teplota šla dolů večer už byla solidní kosa. Ve formulích se Pavlovi Gerhartovi podařil husarský kousek, vyhrál tento závod. Standa Němeček sice protestoval, že to bylo kolektivní vítězství, ale výsledek tím nezměnil.

V kategorii Stock Touring se situace dramaticky změnila ve prospěch modelů TL-01 což jsou auta s pohonem 4WD. Jediná v této kategorii. Zdejší kluzká trať předním náhonům nevyhovovala. Čest předních náhonů FF-02 zachraňoval ing. Petr Holub druhým místem. Vyhrál Zdeněk Hamák ml. s TL-01, třetí byl Jan Štrof opět s TL-01. I tak je na tom čtyřkolka lépe. Zejména při hromadném startu ve finále, díky náhonu na čtyři kola vystřeluje z místa, přední náhony hrabou na místě a rozjíždějí se pomaleji. Uvidíme jak se to vivine dál. Kategorie TG10, to jsou modely se spalovacím motorem v měřítku 1:10. Je to nová kategorie a tak se sešlo pouze pět soutěžících. Atmosféra u této kategorie je taková správná motoristická. Motory ”řvou”, letmý start, mechanici, vůně spáleného paliva atd. Má to i nevýhodu v tom, že každý jezdec potřebuje mechanika k nahození motoru a případnému znovu ”nahození” motoru při jízdě. I tentokát bylo jezdců do jedné rozjížďky. Přibyli Standa Němeček a Jiří Tlustý. Ti také svedli tuhý boj o vítězství z něhož vítězně vzešel Jiří Tlustý. Třetí byl Miroslav Musil.

V neděli už tak krásné počasí nebylo. Od samého rána byla taková zima, že kdyby začal padat sníh, vůbec bych se nedivil. Takový ostrý a studený vítr jsem ještě nezažil. Musel jsem si obléct šusťáky, rifle, dvě trička, mikinu bundu a ještě jsem Tomáši Rajdusovi uzmul deku. Až když jsem okopíroval nastavení modelu podle Martina Kořínka, tak jsem byl rázem konkurenceschopný. Je vidět že špička se vyrovnává a sebemenší chyba se projeví okamžitým propadem dolů. To se projevilo v poslední rozjížďce. Úplně na konci jízdy jsem převrátil model a než jsem znovu vyjel, tři mě předjeli a zajeli lepší postupový čas než já. Ve finále jsem tedy startoval až jako šestý. Dobrými starty se mi podařilo propracovat se dopředu, ale v prvních dvou jízdách to byla třetí místa. V poslední jízdě už nejel M. Kořínek, který si dvěmi výhrami zajistil celkové vítězství a nemusel tak startovat. Nenastoupil ani Václav Strupek, ale proto že si nestihnul nabít baterie. Podal sice protest, ale ten nebyl uznán. Ve třetí jízdě byl diskvalifikován Libor Vondra pro nepovolené šroubky na motoru. Druhý skončil Pavel Szostek a třetí Stanislav Vondra. V kategorii Mini-chassis se vzhledem k loňskému roku sešlo o polovinu méně závodníků. Možná to bylo způsobeno informací, že napřesrok se tato kategorie ruší, ale prosakují zprávy o ročním až dvouletém pokračování. Začínají se zde prosazovat nové podvozky M-03. Podvozky v kombinaci s karosérií, které nemohou používat pneumatiky 60D moc šancí na výrazný úspěch nemají. Boje o prvenství tu byly stejně urputné jako v kategorii Stock Touring. Tentokrát se pořadí obrátilo a vyhrál mladý talent z Ostravského klubu Lukáš Novák. Druhý byl ing. Roman Kavan a třetí ing. Petr Holub. Tentokrát se ukázala převaha předního náhonu M-03-jky s karosérií Mini Morris Cooper.